Cvokyně

Mladá bioložka Nora se dvakrát vrátí v čase zpátky, vždy o několik let. Díky tomu ví, jak by její život vypadal, kdyby se nevzepřela tlakům okolí, zatuchlým tradicím, manipulacím svých nejbližších, požadavkům doby. Zkouší se z toho všeho vymanit, ale utkává se s přesilou, podrážděním a nepřátelstvím. Postupně zjišťuje, že na životních křižovatkách se často nerozhodujeme v souladu se svými sny, povahou a potřebami, ale jsme spíše postrkováni a vláčeni. A to tím spíš, že se příběh odehrává ke konci reálného socialismu, kdy se věda dělala na koleně, všude vládl marasmus kořeněný černým humorem a lidé se velkým manipulátorům ani příliš nevzpírali. V postavě Nory se jistě najde i leckterá dnešní žena. Vždyť která čtenářka nikdy neřešila problémy s tím, jak skloubit zajímavou práci a rodinu, která se nemusela bránit předsudkům opřádajícím takzvanou ženskou roli a všechno, co je pro ženu údajně přirozené, která se aspoň občas nezatouží vrátit ve svém životě o pár let zpátky a udělat něco úplně jinak?